JAMES CLAVELL – GAIDŽIN
James Clavell je můj oblíbený autor. Přečetla jsem od něj (skoro) všechno, co se dalo. Je pro mě osvědčená jistota a tak po jeho knihách sahám automaticky, aniž bych si pročítala recenze nebo anotace. A přesně tak to bylo i s Gaidžinem. Díky tomu, že už znám jeho (velmi čtivý) styl psaní, ani mě tolik nevyděsil počet stran – 1.390 stran bylo oproti předchozímu Tchaj-panovi jako nic.
Tentokrát se z Číny přesouváme do Japonska. Jokohama, Kanagawa, Edo, Kjóto a hlavně (ulice) Tokaido, která je spojuje a na které se (skutečně) stala důležitá historická událost – napadení obchodníků ze západu samuraji. To odstartovalo příběh o mladém Tchaj-panovi Vznešeného domu, Malcolmovi Struanovi, jeho zakázané lásce (Andělské cecíky) a obchodně-vojenským tahanicím. Ono.. na první pohled to asi nevypadá nic moc, ale když příběh po 1390 stránkách skončil, ještě týdny jsem přemýšlela, co se mohlo stát dál. Hodně čtenářů se vžívá do příběhů natolik, že jim potom hlavní hrdinové chybí a přemýšlí o příběhu dál. – já to tak mám také, ale díky (asi vrozené?) skleróze mi to vydrží většinou tak 2-3 dny… teď už mě to ale drží třetím týdnem.
Clavellovy knihy jsou prostě knihy propracované, čtivé, podrobné (ale nikdy ne přehnaně), které vás vtáhnou natolik, že máte chuť si nastudovat v mezičase podrobnou historii země, ve které se děj odehrává. Je to prostě Pan spisovatel… tedy byl… kdyby neumřel těsně po dopsání druhého dílu Gaidžina, myslím, že by se jistě dočkal třetího dílu, protože přesto, že děj není vyloženě neukončený… spousta věcí mi tam chybí doříct.
Co mě hodně překvapilo bylo, že mě donutil změnit názor. Znáte to, začtete se do knihy a po chvíli je vám jasné, které postavy máte rádi, které ne a do kterých byste se uměli vžít. Na začátku (resp. v 90% knihy) je jen jedna ženská postava ze západního světa – Francouzka Angueliqe (Andělské cecíky). Ze začátku mi vadila, pak jsem si na ni zvykla a na konci knihy? Naprosto jsem ji chápala, fandila a podporovala… trvalo to sice nějakých tisíc stránek, ale změnila jsem názor.
http://eshop.knihydobrovsky.cz/eshop-gaidzin-9643.html?slova=Gaid%9Ein
Pierre Dukan – Muži to rádi oblé (aneb Proč se přirozená krása stala tabu)
Dlouho jsem vybírala, co dám svojí kamarádce jako dárek k narozeninám. Na přítelovu „žádost“ se velmi zaměřila na svou postavu a když neběhá, tak je ve fitku a nebo na svahu. Já – jakožto známá odpůrkyně sportu – jsem si vzala za úkol ji z toho vyléčit, zejména poté, co mi nad třetí lahvinkou vína přiznala, že sport z duše nesnáší. A tak jsem původně vybranou The Body Book od Cameron Diaz (která je stejně všude vyprodaná) zaměnila za Muži to rádi oblé. Název – cajk, obálka (Marylin Monroe) – velmi cajk, recenze – (krom jedné) cajk.
Nadšené recenze (a obálka s Marylin Monroe) mě nakonec tak nahlodaly, že poté, co jsem kamarádce předala koupenou knížku, jsem si zaběhla do knihovny a půjčila si jí také. Emoce, které se u mě při jejím čtením střídaly, se snad ani nedají spočítat.
Začala jsem fascinací. Kniha mě chytla. Prvních 100 stránek jsem přeblafla úplně bez dechu. Na Twitter a drahé polovičce do zpráv, jsem neustále posílala ukázky, protože jsem se prostě MUSELA podělit. Najednou do sebe všechno začalo krásně zapadat. Proč mají ženy prsa natrvalo (nejen kvůli kojení), proč se milujeme (hlavně?) zepředu, proč jsou lidské samičky dostupné k sexu nonstop, proč ženy nemají srst, přestože lidská mláďata mají stále reflex uchopení srsti své matky, kde se vzala lidská láska a kvůli čemu vznikla (bílkoviny holoto, bílkoviny!), až po zjištění, že krůta, která neslyší své mláďátka pípat, je uklove k smrti. Prostě chápejte… fascinace! Evoluce je super věc, ale když vám to někdo naservíruje na pár stránkách jako na stříbrném talíři tak, aby to všechno zapadlo do sebe, to je teprv pecka!
Už už jsem chtěla knihu vynášet, jako to nejlepší, co jsem si mohla přečíst a začala uvažovat o zakoupení desítek vydání, které bych rozdala všem svým kamarádům, když tu jsem se dostala do druhé části knihy a přišlo velmi tvrdé vystřízlivění. Fakt nevím, jestli se první část, která mě tolik nadchla, zakládá na pravdě. Teorie tří mozků, evoluční změny kvůli naší sexualitě… všechno to znělo hezky, ale jak bych mohla věřit takovému autorovi? Nemůžu říct, že je to špatný člověk, ale pár věcí říct můžu: 1) hrozně rád se poslouchá – je to (asi) starší ročník, pro který je typický „za nás bylo líp“, „dnešní doba je špatná“ a „já jsem doktor – odborník, JÁ to vím nejlíp!„; 2) je to šovinista – chvíli jsem uvažovala, že bych mu počítala kritiku toho, že ženy nosí kalhoty a co hůř…. CHODÍ DO PRÁCE! :O 3) hrozně rád se poslouchá – vím, že už jsem to uvedla, ale bylo to fakt STRAŠNÝ!
Nicméně… abych byla spravedlivá (aspoň já)… pokud knihu čte žena se zdravým sebevědomím, která ale občas řeší, že by nějaké to kilo měla/mohla shodit a dokáže se oprostit od šovinistických poznámek, nebo naopak žena, která má skutečně velké mindráky a ani špetku feminismu, není to tak špatná kniha. I já (se svými 54 kg – je to venku!) jsem se tam párkrát našla… Je to prostě téma.
P.S.: dámy, pokud jako já podlehnete na začátku knihy nutkavé touze se s ní podělit svému partnerovi, smiřte se s tím, že vám pak do konce života bude říkat samičko.
(Zdroj: http://giphy.com/gifs/dont-speak-cover-mouth-hPUm88VMjUIM0)
Břetislav Tureček – Nesvatá válka o svatou zemi
Když už jsem byla v tý knihovně, nešlo si nevšimnout téhle knížky… už nějakou dobu mi slibuje kamarád, který se s autorem osobně zná, že mi ji půjčí… no, nestalo se tak a to čekám docela dlouho, takže jsem se chopila iniciativy a půjčila jsem si jí sama.
Zatím jsem víceméně na začátku, ale musím říct, že se mi líbí. Po půl roce v Izraeli a načteným co se (o tomto tématu) dá, musím říct, že se s autorem (zatím?) shoduji na spoustě věcí. Takže pokud se někdo o dané téma (nebo oblast) zajímá, rozhodně můžu doporučit, protože je vidět, že se autor vyzná.
http://eshop.knihydobrovsky.cz/eshop-nesvata-valka-o-svatou-zemi-10848.html
svedkyne 